Ostrov Korsika (30.6.-16.7.)

Letos jsem si konečně našel, ve svém tréninkovém plánu, volný termín na dovolenou u moře. Doporučil mně to i můj trenér, a tak jsem využil nabídky zájezdu na francouzský ostrov Korsika. Poslední den v červnu jsme vyrazili směrem k italskému Livornu, kde na nás čekal trajekt, který nás i auto převezl na ostrov do města Bastia.

Díky obytnému autu našich známých jsme Korsiku objeli téměř celou od severu k jihu a skoro každý den jsme spali na jiném místě a mohli tak navštívit nejhezčí místa ostrova, jak v horách, tak u moře. Také jsem využil možnosti vzít si sebou více věcí než obvykle, tak jsem si vzal veškerý sportovní materiál, který používám v letní přípravě (běh, kolo, kolečkové lyže..), abych úplně nevypadl z tréninkového procesu, jelikož 16.7. mě čekalo reprezentační soustředění. Jinak ještě jsme sebou táhli motorový člun, padák a kompletní horolezeckou výbavu. Brácha využil nabídky prolétnout se na padáku s Michalem Šneibergem z GOparagliding.cz. Nebylo nic, co by nám chybělo, snad jen toho moře mohlo být víc : )

sever (Cap Corse)

útesy nejsevernějšího pobřeží Korsiky

útesy nejsevernějšího pobřeží Korsiky

skoro 40km stoupání na Col de Vergio (nejvýše položené silniční sedlo na Korsice)

přírodní rezervace Scandola (západní pobřeží)

pláž v rezervaci Scandola

Scandola

Scandola

skalní útvary Scandola

pláž Bussaglia u Porta (západní pobřeží)

pláž Bussaglia

okolí u městečka Porta

přírodní vana

cal

cal

pláž d´Arone v oblasti nejzápadnějšího mysu Korsiky Capu Rosso

paraglidin

xxx

xxx

Jarní odpočinek a začátek letní přípravy

Letošní posezónní odpočinek pro mě začal předčasně 27.března po závodě v Harrachově (M ČR štafeta muži), ve kterém jsem minulý rok získal svou první medaili na M ČR v seniorské kategorii. Letos bylo složení naší štafety podobné (Dušan Kožíšek, Jiří Horčička, Martin Lopota), akorát Aleše Razýma nahradil Jirka Horčička. Papírově jsme byli třetí nasazená štafeta Liberecké Dukly za štafetami číslo 1(Horyna, Jakš, Bauer) a číslo 2 (Razým, Novák, Magál). Naším společným cílem bylo, aby Dukla Liberec obsadila všechny medailové pozice. To se bohužel tento rok nepodařilo. Do posledního úseku jsem vjížděl ze třetího místa s náskokem asi 15sekund na čtvrtého. Tento odstup jsem udržel až do cílového prostoru, kde už asi nikdo nepočítal, že bychom mohli o bronz přijít, jenže jsem zachyboval a místo do cílové rovinky jsem zajel do prostoru startu. Touto chybou, kdy jsem se musel vracet zpět, jsme přišli o bronzovou medaili, kterou nakonec získala štafeta Nového Města na Moravě. Pár dní jsem byl na sebe hodně naštvaný, ale s odstupem času si říkám, že je to ponaučení pro příště a jsem si jistý, že příště tu chybu nezopakuji : )

Chuť jsem si chtěl zpravit následující víkend, kdy se konalo Mistrovství ČR na 30km klasickou technikou. Bohužel jsem před závodem dostal opět nějakou virózu, která mě zabránila bojovat o pátý mistrovský titul.

Po této sezóně jsem si dal přibližně měsíc volna, které jsem ze začátku trávil jen doma s nohama nahoře a docházel na regeneraci do liberecké Dukly, kde jako sportovci máme perfektní zázemí. Ve druhé polovině volna jsem občas zašel si zahrát tenis, fotbal a na chvilku i do posilovny.